Pracovní dovolená ve Švédsku 4. – 10.8.2015
avatar

Helsingborg, ŠvédskoTak jsem tady zase. Co by to bylo za prázdniny, kdyby se v jejich průběhu necestovalo? A tak, zatímco Kačka, máma a táta byli na táboře a Anička v Heřmanicích u dědy a babičky, já jsem si užívala ve Švédsku. Vlastně ne. Jela jsem tam za účelem vystupovat, tancovat a reprezentovat naši vlast vrámci Europeady. Samozřejmě že jsem tam nebyla sama. Jela jsem tam jako členka DFS (dětský folklorní soubor) Jánošíček Brno.

Pondělí 3. 8. 2015

Odjíždíme. Ve 14.00 jsme měli sraz na Šumavské, nakládaly se kroje, kufry, nástroje, stojánky, děti, vedoucí. Když jsme to všechno měli za sebou, vyrazili jsme. Na programu byla cesta z Brna do Rostocku (Německo). Cesta byla skvělá. Jelo se přes noc a spalo se v autobuse. Hudebníci se po pár hodinách začali nudit a tak vytáhli housle a mám pocit, že i malá Kristýnka hrála na svou flétničku. Začalo se hrát a zpívat a všichni jsme se tímto způsobem zabavili asi až do devíti. Pak se pustil film. Původně to měl být Krokodýl Dundee, ale ten se sekal a tak jsme pustili S čerty nejsou žerty. Pak se šlo spát.

Úterý 4. 8.

Probudila jsem se hned, jakmile autobus zastavil. Podle všeho jsme byli v Rostocku. Už se mi nepodařilo usnout a tak jsem si četla. Poté, co se asi za hodinu probudil celý autobus, jsme opět vyjeli. Jeli jsme jen chvilku do Gedseru, kde jsme se nalodili na trajekt. Rozdělili jsme se do skupinek, ve kterých jsme chodili po lodi. První místo, které jsme navštívily, byla paluba. Bylo krásné ráno a já jsem okouzleně pozorovala vycházející slunce, jehož zlaté paprsky se odrážely na hladině moře. Marek, který hraje v muzice na basu, měl rohlík a házel ho albatrosům, kteří poletovali kolem lodi. Ptáci se postupně stávali důvěřivějšími, až nakonec zobali Markovi přímo z ruky! Jeden dokonce přistál na zábradlí kousek ode mě a neuletěl, když se k němu někdo přiblížil a vyfotil se s ním.

Východ slunce   Albatros na zábradlí

Po příjezdu do Dánska jsme se šli ubytovat a naše první cesta vedla na pláž. Byl tam trávník, stoly a dokonce i ohniště a bylo vidět krásné modravé moře. Tohle jste mohli vidět na první pohled. Ale jen co jste kousek popošli, uviděli jste i malou ale krásnou písčitou pláž. Přes vodu bylo vidět na Švédsko. Okamžitě jsme začali pobíhat po pláži, sbírat škeble, mušle, fotit… Potom si nás Jožka (vedoucí) svolal a rozdělili nás do skupinek, ve kterých jsme potom v dalších dnech chodili po městě a památkách. Dalším krokem bylo rozdělit se do čtveřic na pokoje. Dostali jsme pár informací a klíče a šli jsme se ubytovat. Pak byl volný program a kdo chtěl, mohl se jít vykoupat do moře. Řekněte sami – kdo by nešel? Voda byla příšerně studená a ještě ke všemu se zatáhlo a začalo foukat. Vlny byly větší a s každou další bylo moře studenější. Moc jsem si nezaplavala, ale stačila jsem si trošku odřít kolena o obří chaluhový kámen. Pak jsem chvilku plavala proti vlnám a pořádně si lokla mořské vody. Měla jsem jí plnou pusu. FUJ!!

 Pohled přes moře na Švédsko   Pláž v Helsingoru

Večer byla bouřka a my jsme nemohly usnout (já a holky na pokoji) a tak jsme si chvilku povídaly. Potom holky usnuly a já jsem si ještě chvíli četla. Většinou zavírám knížku, když už přestávám vnímat děj. Bouřka se přehnala rychle a jakmile holky usnuly, přestalo se blýskat a už jen pršelo.

Středa 5. 8.

Tento den byl zcela vyplněn cestováním. První cesta vedla do hlavního města Dánska, tedy do Kodaně. Viděli jsme spoustu obchodů s LEGEM a musím uznat, že ho prezentovali velice dobře a efektivně. Pak nám vedoucí dali rozchod a my jsme se ve skupinkách rozutekli po městě. Moje skupinka zatoužila po obchodu Disney. Bylo tam všechno, po čem touží malé holčičky. Šaty na Elzu nebo Annu a i Sněhurku. Flašky na pití s Olafem nebo myšákem Mickeym, hrníčky, kabelky, plyšáci, plastové postavičky…,toho tam byly plné regály. A jakmile jsme přišli k obrovské figurce Elzy se kterou jsme se mohli vyfotit… no nebudu to dál rozmazávat.

LEGO lev   3D obrázek   Elza a já   Kašna na náměstí v Kodani

Dalším bodem na programu byla projížďka na lodičkách s výhledem na památky Kodaně. Měli jsme k tomu výklad, ale ten chlap nám to vyprávěl tak, že nebylo poznat, jestli mluví Anglicky nebo Německy. Anička to sice překládala, ale myslím že i ona se v tom ztrácela. Takže z výletu na lodičkách jsem si zapamatovala jen jednu věc: socha malé mořské víly, kterou jsme viděli zezadu.

Plavební kanál v Kodani   Pohled z lodičky na přístav   Další výhled z plavby lodičkou

Potom jsme nasedli do autobusu a jeli do přístavu na trajekt. Ano, jelo se do Švédska. Cesta trvala 20 min. Vjeli jsme do přístavu v Helsingborgu. Nastoupili jsme do autobusu a vyjeli na ubytování. Byla to vlastně tělocvična. Spali jsme na nafukovacích matracích a na jídlo jsme chodili do místní hospůdky. A musím uznat, že tamní kuchyně je opravdu skvělá.

Čtvrtek 6. 8.

Ve čtvrtek jsme šli kousek do zahrad. Byly krásné. Byl tam zámeček a na náměstíčku tancovaly některé soubory. Rozdělili jsme se zase do skupinek a vydali se na průzkum zahrad. My jsme nejdřív zamířili do „Motýlího domu“. Bylo tam motýlí pexeso, vyobrazení vývoje motýla od vajíčka k dospělci. Mě zaujali přišpendlení motýli a okamžitě jsem některé z nich poznala a Gábinka s Kristýnkou se pustily do pexesa. Vyhrála Kristýnka a pak si zahráli ještě kluci Honza s Peťou. Pak jsme se vydali do zahrad. Naši pozornost upoutala trollí vesnice. Hrála si tam nějaká malá holčička, podle všeho švédka. Pořád opakovala „Hugagaga, hugagaga!“ Potom to po ní řekl Martin a ona se na něj vrhla a začala ho fackovat. Raději jsme šli pryč. Procházeli jsme se tunely z keřů a stromovými alejemi. Z jednoho takového tunelu jsme vyšli do květinami obrostlé pergoly a uviděli jednen z těch krásných květinových plácků. Krásné květinové záhony, štěrkem vysypané cestičky, malá fontánka uprostřed. Zkrátka jako z pohádky.

Konečně Švédsko, Helsingborg   Další ze souborů, toto jsou Italové   V trollí vesnici   V trollí vesnici

Večer jsme měli první vystoupení. Tancovali jsme na stadionu. Těsně před začátkem se Tomáškovi udělalo špatně a nemohl tancovat a Gábinka tím pádem taky ne. Byla z toho značně otrávená. Tancovalo se nám dobře a už se nic závažného nestalo. Tancovali jsme v krbcích a trochu to klouzalo a já jsem málem spadla. Odtancovali jsme a šli na ubytování. Jožka se na nás ještě trochu zlobil, protože si po vystoupení všechny holky sundaly šátky. Ale říkal, že se mu to jinak moc líbilo. Mně ostatně taky. A už jsem se těšila, až budeme moct předvést i ostatní věci.

Květinová pergola    Zámecká zahrada s fontánkou   Zámeček   A ještě jednou zámecká zahrada

Pátek 7. 8.

Pátek byl samé tancování. Dopoledne jsme měli vystoupení. Tancovali jsme tři tance. Bylo to super, při každém tanci někdo spadl. Poprvé Gábinka, protože jí podjely nohy. Potom Majda s Petrem při zvedačce a nakonec Eliška, která špatně došlápla.

Odpoledne jsme měli průvod. Ivošek měl ještě v tělocvičně držet vlajku, ale aby ji vzal s sebou na průvod, to ho nenapadlo. Vlajka zůstala v tělocvičně a museli jsme si ji půjčit od Valášku. Ke všemu začalo mírně pršet. Za chvíli ale přestalo a bylo zase hezky. Samotný průvod nebyl špatný, ale mohlo to být i lepší. Neměli jsme to zrovna nejlíp zorganizované. Navíc se zpívaly písničky, které jsem moc neznala. Ale zvládli jsme to.

Po průvodu měla samostatné vystoupení muzika. Trvalo to asi půl hodiny. Potom se (ke všeobecné potěše) jelo na ubytování.

Sobota 8. 8.

V sobotu ráno jsme tancovali na podiu, kde včera hrála muzika. Odtancovali jsme to skvěle až na pár chyb (ale ty jsou nutné). Měli jsme ten nejtěžší a nejsložitější kroj který máme, ale tentokrát jsme byli rádi, protože byla celkem zima. Poté jsme měli rozchod a toulali se zase po městě. Město bylo krásné, ale pohled shora byl ještě hezčí. Potom jsme ještě chvíli chodili po obchodech, než jsme jeli na oběd.

Helsingborg z vyhlídky    Helsingborg z vyhlídky jiným směrem   Další soubor, pořád ještě z vyhlídky   Kristýnka na vyhlídce

Odpoledne jsme uklízeli tělocvičnu. Nazítří jsme měli na programu odjezd, takže jsme si část věcí sbalili předem.

Neděle 9. 8.

Poslední den. Po snídani jsme si sbalili a naskládali věci do autobusu. Potom jsme se přesunuli do parku Sofiero. Byl to krásný park, plný květin a stromů. Byly tam hlavně rododendrony. Bohužel už dávno odkvetlé.

Sofiero, Švédsko   Zámek v Sofieru   Eliška u kytek

Rozdělili jsme se opět do skupinek a zmizeli si navzájem v květinových houštinách. My jsme nejdříve zamířili k totemu vikingů. Bylo odtud vidět na moře a na kamenech u pláže sedělo hejno kormoránů a pár albatrosů.

Vikingský totem v zámeckém parku   Kormoráni na kamenech v moři   Pěšina v parku

Od totemu jsme se přesunuli do hlavních zahrad. Okamžitě jsem se do toho místa zamilovala. A zatímco ostatní zůstali u rybníčku, já jsem se topila v květinách. Když mě ostatní našli, šli jsme do labyrintu. Měl tvar písmene S.

Pohled na pěšinu v květinách   Za kovovým obloukem z předchozí fotky   Váza utopená v kytkách   Majda v kytkách a záplavě slunka

Naše další cesta vedla ke druhému labyrintu. Nebyl to tak úplně labyrint. Byly to kameny vyskládané do spirály. Mezi nimi byly v pravidelných rozestupech sochy lva a myši. Myslím že sochy měly vyjadřovat pohádku o lvu a myši. Skoro nikdo z mé skupinky ji neznal, což mě dost překvapilo a tak jsem jim ji pověděla:

Lev odpočíval po obědě. Myška, která běžela kolem, se mu připletla pod tlapy a lev ji chytil. Myška ho prosila, aby ji pustil, že mu bude jednou taky užitečná. Lev se jí vysmál, ale pustil ji. Za nějaký čas se lev chytil do pasti. Začal naříkat, pokoušel se zbavit pout a když viděl, že to nejde, začal volat o pomoc. Myška zaslechla jeho volání a přiběhla se podívat, co se mu stalo. Když viděla, že je chycený do pasti, vyšplhala se k němu a překousala provazy. Lev jí poděkoval a od té doby byli nejlepší přátelé.

Posezení u rybníčkuNedaleko „pohádkového labyrintu“ byly vyskládané kamenné kvádry. Znázorňovaly stupnice. První na to přišla Kristýnka. Já jsem tomu moc nerozumněla, ale nevadí.

Po návštěvě stupnicových kvádrů nám už moc času nezbylo a tak jsme se dostavili na smluvené místo. Večer jsme dorazili do přístavu, kde jsme se nalodili na trajekt. Na něm jsme měli přespat. Kajuty byly velmi útulné. Měly jsme tam obdélníkové okénko, čtyři postele, koupelnu, v ní sprchový kout a záchod. Nad umyvadlem byly dokonce i kalíšky na pastu a kartáčky. Ale jednu vadu to přece jenom mělo. BYLY TAM JENOM TŘI ZÁSUVKY!

Pondělí 10. 8.

Východ slunce Vyspaly jsme se výborně. Moře bylo klidné a tak jsme strávili tu nejkrásnější noc. Po nástupu do autobusu byli sice všichni vzhůru, ale většina zase usnula. Domů jsme dorazili až večer, celý den jsme strávili v autobuse jen s přestávkami na jídlo a záchod. Dojeli jsme v pořádku na místo a začali vyndávat věci z autobusu. Moje první slova po výstupu byla : „Já chci zpátky do Švédska!“ I když bylo sedm večer, teplotu bych tipovala na 37°C.

Ať se stalo co se stalo, jedno je jisté. Tento výlet byl prostě úžasný. Tímto se s vámi loučím a zase někdy příště! 🙂


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.